5, TRANSAKČNÍ A DUCHODOVÝ PŘÍSTUP K POPTÁVCE PO PENĚZÍCH.TOBINUV A FRIEDMANUV PŘÍSTUP. CITLIVOST POPTÁVKY PO PENĚZÍCH.TOBINUV A FRIEDMANUV PŘÍSTUP.
CITLIVOST POPTÁVKY PO PENĚZÍCH.
teor. definice MD – poptávka po penězích je určena jako požadovaná nebo optimální velikost peň. zásoby v dané ekonomice
– předpoklad, že skutečná velikost peň. zásoby se může lišit od MD
empir. definice MD – předpoklad rovnosti skutečné peň. zásoby a MD, je nutno zvolit měn. agegát, který vyjadřuje MD (mejčastěji M1, ale i M2 či M3)
transakční přístup – klasici a tradiční neoklasici – Hume, Ricardo, Marx, Fisher
– není explicitně definován, ale odvozuje se z kvantitativní teorie peněz (Hume) – souvislost mezi prům. množstvím peněz v oběhu M, prům. transakční rychlosti peněz V, cenovou hladinou P a množstvím reál. transakcí za urč. období T
– kvantitativní rovnice peněz = Fisherova rovnice MD × VT = P × T
– MD v této rovnici je výlučně transakční, neuvažuje se vliv IR či výnosnost alternativních aktiv
– Fisher – VT považováno za dané, mění se pouze dlouhodobě vlivem tech. pokroku
– Marx – snížení M nevede k přímo úměrnému poklesu P, ale k poklesu výroby a k hosp. krizi, teprve pak klesne i P
– další faktory ovlivňující ekon. nutné množství peněz v oběhu – rozsah fin. plateb (daně, úvěry…), započítávání pohledávek a závazků, poskytnuté obch. úvěry
– syntetická rovnice MDT = T / VT = [A+P (y+sp+vw)] / VT
T – množství všech peň. transakcí
VT – prům. transakční rychlost oběhu peněz
P – cenová hladina vyjádřená cen. indexem y – finální produkt (GNP) v reálném vyjádření
sp – meziprodukt v reálném vyjádření
vw – část bohatství opětovně vstupující do směny
A – autonomní veličiny (daně, úvěry, zálohy…)
– lze relativně přesně vymezit všechny faktory, které mohou ovlivňovat MD, ale v praxi lze tyto veličiny těžko přesně kvantifikovat – pro MS platí stejná rovnice, v níž je MD exogenní (nezávislou) veličinou a její změny mají vliv pouze na P