Bankovní pasivní úvěrové obchody

– K provozování aktivních bankovních obchodů (úvěrů) si banky musí opatřit kapitál. Vlastní kapitál banky tvoří jen zlomek kapitálu, takže banky jej nakupují. Stávají se tak dlužníky a opatrovávání zdrojů nazýváme pasivní úvěrové obchody.
– Druhy pasivních obchodů
a) vklady na pořádání
b) vklady terminované a v klady s výpovědní lhůtou
c) prodej depozitních certifikátů (vkladových listů)
d) úporné vklady
e) dluhopisy
f) úvěry od jiných bank a ČNB

Vklady na požádání

– Jde o ihned splatné vklady na běžných účtech klientů. Slouží k levnému použití na placení pohledávek, mezd, daní apod. Na tyto účty přidávají veškeré tržby podniky.
– Vklady na požádání dělíme na
– a) vklady podniků
– b) obyvatelstva
– c) vlády a místních orgánů
– d) bank a podobě
– Největší vklady tvoří vklady podniků, vklady vlády a místních orgánů, tvoří jen malou část, jde vlastně o časový nesoulad mezi výběrem daní a jejich použití. Vklady bank tvoří cirka 10% zůstatku na běžných účtech bank. Jejich vznik spočívá v tom, že klienti si u jiných bank zajišťují inkasované nebo uhrazené platby, proto tyto banky si u jiných bank otevírají jiné účty. Říkáme tomu tzv. Korespondentský systém
– Vklady na požádání jsou velmi špatný zdrojem pro úvěry. Oni kolísají, a proto může být využita jen část vkladů, které v dlouhodobém poměru jsou trvale na účtech. Vklady na požádání jsou pro banky nákladným zdrojem
– Důvod
a) věcné náklady na vedení vkladů jsou vysoké
b) vyžadují více pracovních sil a výkonů spojených s každodenním pohybem peněz na účtech
– Výhody
a) nízké úrokové sazby
b) suma poplatků na vedení účtů a za pravidelný platební styk