1) Přednáška: Místní finance

Základní pojmy

veřejná správa = záměrné činnosti prováděné institucemi státní správy a samosprávy

veřejná správa

– státní správa

– samospráva

a) územní samospráva

b) zájmová skupina (komora advokátů, daňových poradců,…)

samospráva – rozhoduje se veřejnou volbou

– pro vznik samosprávy musí být politické předpoklady (demokratické zřízení, volba zastupitelů, legislativní podmínky – vymezení působnosti, vzniku, přenesené působnosti, dozoru státu) a ekonomické předpoklady (finanční prostředky, vymezen majetek a jak s ním zacházet, rozpočet)

státní správa – zastupitelské orgány

2stupňové zřízení:

a) obec – základní jednotka samosprávy

b) kraje – vyšší, regionální stupeň

Struktura veřejné správy v ČR

Vláda ČR – dekontrolovaný orgán státní správy

– detašované pracoviště ministerstev

okresní úřady (státní správa) – obce
– státní správa

– samospráva

– větší obce, města – samospráva

– přenesená státní správa

– letos okresní úřady zrušeny, kompetence přešly na obce 3. typu a na kraje

– u nás se vykonává smíšený model (spojený)

– obce (kraje) vykonávají samosprávu i státní správu v přenesené působnosti

– vymezuje Ústava (hlava VII.)

– kraje fungují od roku 2001

Zákon o obcích č. 128, Zákon o krajích č. 129

Obec

– právnická osoba

– sestavuje rozpočet

– má majetek

– místní příslušnost

Reforma

– byla provedena na 2 etapy

– 1. etapa – založení krajů + převod kompetencí

– 2. etapa – zrušení okresních úřadů

Historie

– práva a povinnosti městům uděloval panovník

– města musela zajišťovat ochranu majetku proti požáru, ochranu majetku

– vybírání daní (dnešní daně z prodeje – DPH)

– rozdíly mezi městy

– od 19. století se objevuje ochrana a úloha státu v místním financování

– množství prostředků a způsob financování závisel na typu používané ekonomické školy (Keynes, Samuel)

– obce, města i regiony získávaly velké pravomoce, ale neměly finance a docházelo k zadlužování

– v 70. letech krize

– snaha omezit kompetence, převést je na stát

– samospráva se dostává do popředí s EU

Historie v českých zemích

1849 – Stadionovo obecní zřízení

– uzákonění obcí

– základem je obec, v ní se volí obecní výbor a obecní zastupitelstvo

– purkmistr – výkonný orgán volený obecním výborem

– obce měly také 2 působnosti: přirozená (školy, osvětlení,…) a přenesená

1861 – Schmerligova ústava

– snaha o úpravu územního uspořádání

– vznikly země – Slezsko, Čechy a Morava

– byla možnost zřizovat i okresní samosprávu

Příjmy obce

– z obecního majetku

– přirážky k daním (nebyly nijak ohraničeny)

– v roce 1896 osvobozena daň z příjmů

– záleželo na obci, jak bude velká

– tvořily až 50 %

– dávky (nájemné, nápojové)

Příjmy zemí

– země měly velké pravomoce (zemědělské, stavební)

– měly další příjmy z fondů (zemědělské, fondy školství,…)

– docházelo k zadlužování, a proto byly založeny zemské fondy k úhradě dluhu

Okresy

– různé postavení a kompetence podle zemí

– v Čechách – budování a údržba silnic, zdravotnictví,…

– Morava a Slezsko – budování a údržba silnic

po roce 1918

– myšlenka národních výborů (moc se neujaly)

– přešlo se na obce a okresy

– na Slovensku byly základní municipia + župy

– postupně se ujednotilo jako v Čechách

příjmy

– z obecních podniků (lesy, jatka, kamenolom, kanalizace,…)

– vlastní daně, dávky, poplatky

– státní příděly

– přirážky k daním (daň domovní, z obratu,…)

od roku 1928 došlo k reformě

– sjednocena Morava a Slezsko → Moravskoslezská země

– stálé zadlužování – zemské fondy (umořování nebo převzetí dluhů)

2. světová válka – protektorát Čechy a Morava

– okleštěny úkony obcí – vznikají přebytky obcí, které musely použít na investice do Říšských CP

po 2. světové válce

– zřízeny národní výbory – obecní (místní, městské)

– okresní

– krajské

– působnost místních národních výborů se okleštila a staly se výkonem státní správy, financovaly se rozpočtem státu

– majetek znárodněn, příjmy v rámci státních dotací

1960

– snížen počet krajů (10) a okresů (108)

1968 vzniklo federativní uspořádání (2 republiky)

– stát obce oddlužil

– národní výbory se zbavily působnosti a odpovědnosti za obce

– další snížení počtu krajů (8) a okresů (76)

– náznak zvyšování pravomocí

– nejsou rozdíly mezi kraji – přerozdělování do chudších krajů pomocí dotací

Schéma rozpočtové soustavy po roce 1968

Federální SR

Státní rozpočet ČR Státní rozpočet SR

ústřední rozpočty krajů – obdobně

rozpočet KNV rozpočet okresů

rozpočet ONV souhrn rozpočtů MNV a M(e)NV

Vznik ČR

– rok 1991 – 1992

– pokus přidělit obcím vládní příjmy (daň z odvodu mezd a daň z obratu)

→ nenaplňovaly se

– obce se dostaly do problémů – dotace

– příjmy z daní až od roku 1993

– v roce 1993 bylo zakotveno postavení okresů a vznik krajů

4 základní úrovně vlády podle mezinárodních úmluv

1. ústředí ( u států unitárních je to republiková vláda a u federací je to federativní vláda)

– mohou vykonávat správu i na nižší úrovni

– financováno ze SR, nemá pravomoce vytvářet vlastní příjmy

– ústřední rozpočet spoluvytváří parlament

– dána pravidla pro příjmy na nižších úrovních

2. vlády jednotlivých států (u federace – státní, republikové)

– u unitárních států být nemusí nebo nemusí být jen nikde zakotveny nebo (jako u nás kraje) zakotveny v ústavě

– dělení podle pravomoce vytvářet vlastní příjmy

– např. kraje, distrikty, provincie

3. místní úroveň (městské, municipální, obecní vlády) – základní jednotka

4. nadnárodní vláda (EU)

– na základě úmluv země odvádí finance a podle pravidel jí jsou poskytovány příspěvky

– vytváří rozpočet

– založeno na principu subsidiarity (o záležitostech rozhoduje ta úroveň, které se to týká)

Smíšený model nebo 2 oddělené orgány pro státní správu a pro samosprávu – velmi členité a

komplikované vztahy