1) Přednáška: Místní finance
Základní pojmy
veřejná správa = záměrné činnosti prováděné institucemi státní správy a samosprávy
veřejná správa
– státní správa
– samospráva
a) územní samospráva
b) zájmová skupina (komora advokátů, daňových poradců,…)
samospráva – rozhoduje se veřejnou volbou
– pro vznik samosprávy musí být politické předpoklady (demokratické zřízení, volba zastupitelů, legislativní podmínky – vymezení působnosti, vzniku, přenesené působnosti, dozoru státu) a ekonomické předpoklady (finanční prostředky, vymezen majetek a jak s ním zacházet, rozpočet)
státní správa – zastupitelské orgány
2stupňové zřízení:
a) obec – základní jednotka samosprávy
b) kraje – vyšší, regionální stupeň
Struktura veřejné správy v ČR
Vláda ČR – dekontrolovaný orgán státní správy
– detašované pracoviště ministerstev
okresní úřady (státní správa) – obce
– státní správa
– samospráva
– větší obce, města – samospráva
– přenesená státní správa
– letos okresní úřady zrušeny, kompetence přešly na obce 3. typu a na kraje
– u nás se vykonává smíšený model (spojený)
– obce (kraje) vykonávají samosprávu i státní správu v přenesené působnosti
– vymezuje Ústava (hlava VII.)
– kraje fungují od roku 2001
Zákon o obcích č. 128, Zákon o krajích č. 129
Obec
– právnická osoba
– sestavuje rozpočet
– má majetek
– místní příslušnost
Reforma
– byla provedena na 2 etapy
– 1. etapa – založení krajů + převod kompetencí
– 2. etapa – zrušení okresních úřadů
Historie
– práva a povinnosti městům uděloval panovník
– města musela zajišťovat ochranu majetku proti požáru, ochranu majetku
– vybírání daní (dnešní daně z prodeje – DPH)
– rozdíly mezi městy
– od 19. století se objevuje ochrana a úloha státu v místním financování
– množství prostředků a způsob financování závisel na typu používané ekonomické školy (Keynes, Samuel)
– obce, města i regiony získávaly velké pravomoce, ale neměly finance a docházelo k zadlužování
– v 70. letech krize
– snaha omezit kompetence, převést je na stát
– samospráva se dostává do popředí s EU
Historie v českých zemích
1849 – Stadionovo obecní zřízení
– uzákonění obcí
– základem je obec, v ní se volí obecní výbor a obecní zastupitelstvo
– purkmistr – výkonný orgán volený obecním výborem
– obce měly také 2 působnosti: přirozená (školy, osvětlení,…) a přenesená
1861 – Schmerligova ústava
– snaha o úpravu územního uspořádání
– vznikly země – Slezsko, Čechy a Morava
– byla možnost zřizovat i okresní samosprávu
Příjmy obce
– z obecního majetku
– přirážky k daním (nebyly nijak ohraničeny)
– v roce 1896 osvobozena daň z příjmů
– záleželo na obci, jak bude velká
– tvořily až 50 %
– dávky (nájemné, nápojové)
Příjmy zemí
– země měly velké pravomoce (zemědělské, stavební)
– měly další příjmy z fondů (zemědělské, fondy školství,…)
– docházelo k zadlužování, a proto byly založeny zemské fondy k úhradě dluhu
Okresy
– různé postavení a kompetence podle zemí
– v Čechách – budování a údržba silnic, zdravotnictví,…
– Morava a Slezsko – budování a údržba silnic
po roce 1918
– myšlenka národních výborů (moc se neujaly)
– přešlo se na obce a okresy
– na Slovensku byly základní municipia + župy
– postupně se ujednotilo jako v Čechách
příjmy
– z obecních podniků (lesy, jatka, kamenolom, kanalizace,…)
– vlastní daně, dávky, poplatky
– státní příděly
– přirážky k daním (daň domovní, z obratu,…)
od roku 1928 došlo k reformě
– sjednocena Morava a Slezsko → Moravskoslezská země
– stálé zadlužování – zemské fondy (umořování nebo převzetí dluhů)
2. světová válka – protektorát Čechy a Morava
– okleštěny úkony obcí – vznikají přebytky obcí, které musely použít na investice do Říšských CP
po 2. světové válce
– zřízeny národní výbory – obecní (místní, městské)
– okresní
– krajské
– působnost místních národních výborů se okleštila a staly se výkonem státní správy, financovaly se rozpočtem státu
– majetek znárodněn, příjmy v rámci státních dotací
1960
– snížen počet krajů (10) a okresů (108)
1968 vzniklo federativní uspořádání (2 republiky)
– stát obce oddlužil
– národní výbory se zbavily působnosti a odpovědnosti za obce
– další snížení počtu krajů (8) a okresů (76)
– náznak zvyšování pravomocí
– nejsou rozdíly mezi kraji – přerozdělování do chudších krajů pomocí dotací
Schéma rozpočtové soustavy po roce 1968
Federální SR
Státní rozpočet ČR Státní rozpočet SR
ústřední rozpočty krajů – obdobně
rozpočet KNV rozpočet okresů
rozpočet ONV souhrn rozpočtů MNV a M(e)NV
Vznik ČR
– rok 1991 – 1992
– pokus přidělit obcím vládní příjmy (daň z odvodu mezd a daň z obratu)
→ nenaplňovaly se
– obce se dostaly do problémů – dotace
– příjmy z daní až od roku 1993
– v roce 1993 bylo zakotveno postavení okresů a vznik krajů
4 základní úrovně vlády podle mezinárodních úmluv
1. ústředí ( u států unitárních je to republiková vláda a u federací je to federativní vláda)
– mohou vykonávat správu i na nižší úrovni
– financováno ze SR, nemá pravomoce vytvářet vlastní příjmy
– ústřední rozpočet spoluvytváří parlament
– dána pravidla pro příjmy na nižších úrovních
2. vlády jednotlivých států (u federace – státní, republikové)
– u unitárních států být nemusí nebo nemusí být jen nikde zakotveny nebo (jako u nás kraje) zakotveny v ústavě
– dělení podle pravomoce vytvářet vlastní příjmy
– např. kraje, distrikty, provincie
3. místní úroveň (městské, municipální, obecní vlády) – základní jednotka
4. nadnárodní vláda (EU)
– na základě úmluv země odvádí finance a podle pravidel jí jsou poskytovány příspěvky
– vytváří rozpočet
– založeno na principu subsidiarity (o záležitostech rozhoduje ta úroveň, které se to týká)
Smíšený model nebo 2 oddělené orgány pro státní správu a pro samosprávu – velmi členité a
komplikované vztahy