5) Přednáška: Analýza efektivnosti veřejných výdajů, veřejných projektů a veřejných výdajových programů

Analýza efektivnosti veřejných výdajů, veřejných projektů a veřejných výdajových programů

Efektivnost veřejných výdajů, veřejných projektů a veřejných výdajových programů

Efektivnost
– absence plýtvání, tj. co nejefektivnější užívání zdrojů k uspokojení potřeb a přání lidí
– kritéria efektivnosti charakterizují normy a pravidla volby, jichž se užívá při optimální alokaci výroby a spotřeby (R. Goulli)

Druhy efektivnosti
– alokační (pareto-efektivnost)
o nejvyšší možná kombinace komodit při daných zdrojích a technologiích výroby
– produkční
o analýza strany nabídky, co nejnižší náklady při produkci při daných zdrojích a technologiích

Problémem efektivní alokace je vztah efektivnosti a rovnosti.

Faktory komplikující analýzu efektivnosti veřejných výdajů, projektů a programů
– vágnost programu efektivnost
– neujasněnost rozdílů mezi veřejnými výdaji, veřejnými projekty a veřejnými výdajovými programy
– specifikum činností a produktů, financovaných a zabezpečovaných v rámci veřejných výdajů a veřejného sektoru

Rozhodování o veřejných výdajích, projektech či programech a jejich efektivnost
– otázka účinnosti – který výdaj, projekt nebo program bude nejlépe splňovat daný cíl
– otázka účelnosti – který z nich je reálné zavést
– otázka hospodárnosti – který z nich je nejlevnější

Rozdíly při posuzování efektivnosti veřejných výdajů oproti veřejným projektům a programům
– veřejné výdaje jsou finanční kategorií
– veřejné výdajové projekty a programy jsou věcné ekonomické kategorie (spojnice mezi veřejným financováním a veřejným sektorem)

Rozpočtový proces
– složitý proces, ve kterém se promítají rozmanité zájmy (voličů, politiků, zájmových či nátlakových skupin, byrokracie)

– A. Wildawsky: Nejdůležitějším určujícím faktorem velikosti a obsahu letošního rozpočtu je rozpočet loňský

Přístupy k rozpočtovému procesu
– line-item budgetary (konec 19. století)
– performance budgetary (50. léta 20. století)
– program budgetary (60. léta 20. století)
– management by objectives (počátek 70. let 20. století)
– zero-based budgeting (konec 70. let 20. století)
– performance budgeting (80.-90- léta 20- století)
– moderním přístupem k rozpočtování obecně je změna orientace od sledování využívání veřejných prostředků ke sledování dosahovaných výsledků v rámci veřejného financování (budgeting for results)

Efektivnost veřejných výdajů
– efektivnost veřejných výdajů a vazba na daňové záležitosti (např. daňová kvóta) – nejvýnosnější zdroj příjmů
– tlak na růst veřejných výdajů versus tlak na snížení daní
– veřejné výdaje versus soukromé rozhodování (buď vyšší užitek anebo stejný užitek s nižšími náklady)

Analýza efektivnosti veřejných výdajových projektů
– vyjádření jejich přínosů
– porovnání s náklady na jejich dosažení
– naplnění některého z uvedených záměrů cestou veřejného projektu nebo programu nemusí být nutně ten nejefektivnější způsob
– soukromá produkce a poskytování statků může být někdy efektivnější
– někdy může být zvolen i neefektivní program

Metody analýzy efektivnosti veřejných výdajů, projektů a výdajových programů
– jaká je úloha ekonoma v této oblasti, když se o přijetí nebo nepřijetí rozpočtu, projektu či programu rozhoduje politickou cestou, v rámci veřejné volby?
– úlohou ekonoma je poskytnout politickému rozhodování dostatečný objem informací k tomu, aby přijatá rozhodnutí byla efektivní (hospodárná, účelná a účinná) a spravedlivá

Dílčí kroky analýzy efektivnosti veřejných výdajů, projektů a programů podle Stiglitze

Základní otázky Stiglitze
– proč je vládní program nejlepším řešením?
– proč má vládní program takovou podobu, jakou má?
– jaký vliv má vládní program na soukromý sektor?
– kdo získá a kdo ztratí následkem vládního programu?
– jsou zisky větší než ztráty?
– existují alternativní programy, které jsou lepší než běžné vládní programy (které zlepší situaci všech jednotlivců)?
– existují alternativní programy, které mají odlišný dopad na přerozdělování ekonomických statků, ale přesto dosahují stejných prvotních cílů?
– jaké překážky brání zavedení těchto alternativních programů?

Kritéria třídění veřejných projektů a veřejných výdajových programů
– časové hledisko
o krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé projekty
– charakter projektů nebo programů
o spotřební, investiční, redistribuční
– odvětví nebo oblast, ve které jsou realizovány
o zdravotnictví, kultura, školství, sociální péče

Druhy veřejných projektů podle Musgraveových
– projekty dělitelné s fixním rozpočtem
– projekty dělitelné s proměnlivým rozpočtem
– projekty nedělitelné s fixním rozpočtem
– projekty nedělitelné s proměnlivým rozpočtem

Metody analýzy efektivnosti podle J. Bénarda
– jednokriteriální metody: jedno dominantní kritérium
o CBA – analýza nákladů a výnosů
– poměření výnosů a nákladů (B/C)
– vypočtení čistého výnosu (B – C)
– minimalizace nevyužité částky fixního rozpočtu
o CEA – analýza nákladové efektivnosti
– porovnání různých postupů se stejným výsledkem
o CUA – analýza užitečnosti nákladů
– vícekriteriální metody
o metoda lexikografického uspořádání
o metoda Electra
– podobné cíle a problémy

Typy užitků (výnosů) a nákladů podle Musgraveových
– reálné
o přímé x nepřímé
o hmotné x nehmotné
o meziprodukty x konečné
o vnější x vnitřní

Diskontování – převedení budoucím výnosů (užitků) a nákladů na současnou hodnotu
– současná hodnota (PV) částky (B) splatné v (n) letech
PV = B/(1+i)n (i – úroková sazba)
– současná hodnota toku důchodů B1, B2…Bn pro (n) let
PV = B1/(1+i) + B2/(1+i)2+B3/(1+i)3+…+Bn/(1+i)n
– pro konstantní hodnoty B platí
PV = B(1-(1+i)-n)/i
– citlivé na diskontní sazbu
– vysoká diskontní sazba zvýhodňuje krátkodobé projekty

Různá pojetí spotřebitelského přebytku
– Marshallovo pojetí
o nerozlišuje důchodový a substituční efekt
– Hicksovo kompenzační pojetí
o kompenzovaná poptávková křivka: velikost poptávky po komoditě, kdy každá změna ceny komodity je kompenzována tak, že spotřebitel zůstane na stejné indiferenční křivce  neutralizace důchodového efektu
– Hicksovo ekvivalentní pojetí

Výpočet spotřebitelského přebytku

– celkový užitek mostu se rovná součtu spotřebitelských přebytků všech uživatelů, a pokud by tato suma převyšovala náklady, měl by být tento most postaven

Historické ohlédnutí za analýzou efektivnosti veřejných výdajů, veřejných projektů a programů
– 1902 – USA: zákon „River and harbor act“: kodifikace vyhodnocování nákladů a výnosů říčních nebo přístavních zařízení, projektovaných sborem inženýrů
– 1936 – zákon o zvládání povodní (Flood control act)
– 1950 – zásady a pravidla spojená s hodnocením projektů různých vodních nádrží
– zelená kniha: metody vyhodnocování veřejných projektů
– 1961 – systém PPBS (Planing Programming Budgeting System): ministerstvo obrany
– 70.léta – metoda Zero-Based budgeting

Programy na zkvalitnění rozpočtového procesu
– Financial Management Initiative ve Velké Británii
– triennial budgeting ve Švédsku
– aggregated productivity targeted budget v Dánsku

Snahy o zvýšení efektivnosti veřejného sektoru
– alternativní metody zabezpečování veřejných služeb ASDA

Projevy neefektivnosti ve veřejném sektoru
– neoprávněné zařazení určitého programu nebo projektu do veřejného sektoru a jeho financování z veřejných prostředků
– alokační neefektivnost, vyplývající z nedostatečnosti analýzy veřejného projektu nebo z nevhodnosti metod této analýzy
– produkční neefektivnost, zakládající se na rozhodnutí, zda je při zabezpeční určitých statků a služeb efektivnější veřejný nebo soukromý sektor

Druhy neefektivnosti
– alokační
o utopené náklady – náklady špatného rozhodnutí
– produkční (X-neefektivnost, technická neefektivnost)
o nevyužití efektivnější technologie

Poptávka vyvolaná stranou nabídky

– D1 – křivka skutečné poptávky, D2 – křivka poptávky vyvolaná producentem
– neefektivnost alokace: produkce výstupu Q2 místo Q1

Neužitečné veřejné projekty – bílí sloni