7) Přednáška: Místní finance
Příjmy v ČR
Daňové příjmy v ČR
– obce začaly získávat příjmy z daní v roce 1993
změny rozpočtového určení daní:
* 1993 – 1996
* 1996 – 2000 (včetně)
* 2001
* 2002 – 2003
1993 – 1996
– v roce 1993 se daňové příjmy obcí staly: d a n ě z n e m o v i t o s t í (podle katastru – daň ze staveb a z pozemků, svěřená daň, daně rozděleny do pásem podle počtu obyvatel a podle toho se násobí základ daně korekčními koeficienty, které může obec o 1 stupeň zvýšit a o 3 snížit; u staveb podle účelu stavby a zastavěné plochy)
1. daň z příjmů FO z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (100 % podle trvalého bydliště FO) – žádná daňová pravomoc obcí
2. daň z příjmů FO ze ZČ a funkčních požitků (sdílená daň
– rok 1993 40 % obce, 60 % OÚ (podle počtu hybatel obce ku okresu)
– rok 1994 50 % obce, 50 % OÚ (100 % magistrátní města)
– rok 1995 55 % obce, 45 % OÚ (100 % magistrátní města)
– rok 1996 30 % obce (z toho 10 % podle plátcovy pokladny, 20 % podle počtu obyvatel
obce), 30 % OÚ, 40 % SR (70 % magistrátní města, 30 % SR)
→ celookresní výnos – docházelo k horizontální nespravedlnosti, proto byla územní vyrovnávací dotace
3. daň z příjmů PO
– od roku 1994 – kdy je poplatníkem obec
– od roku 1996 – 20 % podíl na celostátním výnosu (podle počtu obyvatel na počtu obyvatel ČR)
problémy:
* trvalé bydliště poplatníka nebylo shodné s místem podnikání = místní externality
* pokud podnikatel změnil právní formu, obec přišla o celý výnos = snaha přilákat podnikatele levnými pozemky, půjčky podnikatelům
* vratky daní (obec peníze utrácela průběžně a na konci roku neměla na vrácení)
* dynamika příjmů okresních rozpočtů rostla rychleji než SR
4. daň z nemovitostí (100 %)
→ NOVELA v roce 1996 – daň z příjmů FO ze ZČ se začala sdílet i státem (40 % do SR), aby se jim to kompenzovalo, začaly obce dostávat 20 % podíl na celostátním výnosu daní z příjmů PO
1996 – 2000
pozitiva:
– oslabení vazby daně z příjmů FO ze ZČ na celookresní výnos – pouze u 20 %
– zapojení daně z příjmů PO
negativa:
– RUD (rozpočtové určení daní) nepostihlo všechny velikostní kategorie obcí stejnoměrně – nejhůře Magistrátní města a malé obce bez sídel plátcovy pokladny
– neodstranil se nerovnoměrný vývoj daňových příjmů územních rozpočtů a státního rozpočtu
– slabá vazba daňových příjmů s územím obce
2001
– nové rozpočtové určení daní
cíl:
* odstranění příčin nerovnoměrných rozdílů v příjmech obcí (zejména u daně z příjmu FO)
* odstranění spekulativních aktivit obcí ve snaze o zvýšení příjmů
* odstranění nestability příjmů obcí při rozdílném vývoji právní úpravy jednotlivých daní rozšířením spektra daní, ze kterých se obcím stanoví podíly na výnosech daňových příjmů
* obr. č. 20
– od roku 2001 se okresní úřady staly samostatnou kapitolou SR
– stanoveno 14 velikostních kategorií obcí (KVKO)
daňový výnos = __počet obyvatel obce x KVKO______ x 20,59 /100 x objem daní
obcí S násobků z čitatele za všechny obce ČR
– nízký koeficient připravil obce o vysoké příjmy, proto lákaly okolní obce k přidružení, aby dosáhly vyššího koeficientu
– v rozmezí 101 tis. – 150 tis. je jen Olomouc
Sdílení a výlučné daňové příjmy
Pozitiva:
– zapojením většího spektra daní (stabilnější vývoj daňových příjmů obcí v čase a jejich lepší předvídatelnost)
– spravedlivější rozdělení daní (snížení územní nerovnosti)
– odstranění nerovnoměrné dynamiky ve vývoji daňových příjmů SR a ÚR
– nízká administrativní náročnost
Negativa:
– nepřesná konstrukce velikostních koeficientů
– nedostatečná autonomie obcí v ovlivňování daňových příjmů
– vysoký podíl sdílených daní na úkor daně z nemovitostí a případných obecních daní či obecních přirážek k daním
– malá motivace obcí k podpoře podnikání (oslabena vazba mezi vznikem a užitím daně)
2002 – 2003 (bude platit i v roce 2004)
– zahrnula navíc financování krajů
– posílila obecní příjmy, u daní z příjmů FO a OSVČ šlo o 60 % (ne 70 %)
– snížil se podíl SR
– obce zůstaly
– kraje 3,1 % (nově) – pro každý kraj individuální %
– daň z příjmů FO ze ZČ do obecních příjmů + 1,5 % podle počtu zaměstnanců v obci ku počtu zaměstnancům v ČR
– do SR 74, 81 %
– 3,1 % kraje
– ostatní daně nezměněny
→ 30 % výnosu daně z příjmů FO ze SVČ – výnos daně – dle trvalého bydliště podnikatele
– celostátní výnos daně
Nedaňové příjmy
1. příjmy z vlastní hospodářské činnosti
2. příjmy z vlastní správní činnosti
o správní poplatky
o místní poplatky – ze psů
– za lázeňský pobyt a rekreační pobyt
– za užívání veřejného prostranství
– ze vstupného
– z hracích automatů
– za ubytovací kapacity
– za povolení k vjezdu motorových vozů
– za komunální odpad
– za zhodnocení stavebního pozemku
3. pokuty
Transfery a dotace v ČR
q ze SR (schváleno rozpočtovým zákonem)
q ze státních fondů
q od krajů
q z EU (ze strukturálních fondů)
Dotace schválené rozpočtovým zákonem
a) v rámci souhrnného vztahu SR = nárokové
– účelové – běžné
§ na domovy důchodců (zřizovatelům na 1 lůžko)
§ na ústavní sociální péči
§ příspěvek na provoz mateřských a ZŠ na 1 žáka (904 Kč – klesající tendence)
§ na vybraná zdravotnická zařízení
§ na výkon státní správy
§ na sociální dávky
§ na výkon zřizovatelských funkcí
§ na dopravní obslužnost (magistrát města)
– obce dostanou tyto dotace přes rozpočty krajů (základní částka 1230 Kč na 100 obyvatel)
– jsou nárokové, ale zúčtovatelné (kromě na výkon státní správy)
b) z kapitoly všeobecná pokladní správa
– běžné
§ na integraci azylantů
§ na prevenci kriminality
§ na záchranné práce
§ obcím postiženým povodněmi
– kapitálové – individuální dotované stavby
→ další dotace jsou přesně vymezovány (např. rekonstrukce nemocnic v PCE, …)
c) běžné a kapitálové dotace z rozpočtu ministerstev
– nenárokové
– realizace programů, které přispívají k rozvoji městské infrastruktury
– běžné – na vzdělání (přímé N)
– kapitálové – na výstavbu školských zařízení
– na rekonstrukci divadel
– zachování a regeneraci památkových rezervací
– …
Dotace ze státních fondů
– Státní fond rozvoje bydlení
– Státní fond dopravní infrastruktury
Kraje
– na činnost dobrovolných hasičských požárních sborů
Z EU
– přes Národní fond
– na čističky odpadních vod, na komunikace, podpora kultury
– např. Phare, Saphard,…
Kapitálové příjmy
– asi 5 % příjmů
