8) Přednáška: Sociální zabezpečení
– podíl chudých ve vyspělých zemích je značný vliv na sociální a politickou stabilitu
– podíl chudých: Finsko 5%, Dánsko, Německo, Belgie, Francie, Irsko, Holandsko, Španělsko, EU 12, Itálie, VB, Řecko, Portugalsko 28%
– podíl chudých = podíl lidí v domácnostech, jejichž čistý finanční příjem na jednotku spotřeby je menší než polovina průměrného příjmu populace
Důvody pro existenci sociálního zabezpečení
– redistribuce blahobytu: nerovnoměrné rozdělení tržním mechanismem (mimoekonomické selhání)
– statek pod ochranou státu: zabezpečení proti nepřízni osudu nebo poklesu produktivity jednotlivce
Postavení teorie sociálního zabezpečení
– Sociální zabezpečení je jedním z druhů veřejných programů a je realizováno mj. prostřednictvím veřejných institucí. Vztahuje se na něj teorie veřejných výdajů. Programy sociálního pojištění je možné hodnotit pomocí nástrojů vyhodnocování veřejných programů podle jejich účelnosti a hospodárnosti.
– Velká část sociálního zabezpečení se uskutečňuje jako sociální pojištění. Příspěvky na toto pojištění jsou specifickými daněmi (daňová teorie). Stejně jako u ostatních daní zde vzniká otázka jejich spravedlnosti a efektivnosti, jejich efektivního dopadu a stimulačních efektů.
Podíl výdajů na sociální zabezpečení na HDP (sociální kvóta)
Případy, na něž se vztahuje sociální zabezpečení
– ohrožení zdraví a nemoc 2%
– nezaměstnanost 7%
– pracovní poškození a invalidita, pracovní úraz a nemoci z povolání 10%
– stáří 41%
– mateřství 1%
– rodičovství 7%
– úmrtí živitele
Nástroje sociálního zabezpečení
– sociální pojištění
– sociální zaopatření a podpora
– sociální pomoc
– sociální služby
Sociální pojištění
– povinné placení příspěvků, od nichž se odvozují peněžní částky, které pojištěná osoba obdrží v případě pojistné události
– období
o před pojistnou událostí: placení příspěvků
o po nebo v průběhu události: výplata dávek sociálního pojištění
Sociální zaopatření a podpora
– výdaje na sociální zabezpečení z veřejného rozpočtu
– peněžní i nepeněžní plnění (zdravotnictví)
– podpora: finanční příspěvek na životní náklady
Sociální pomoc
– sociální potřebnost jedinců nebo rodin
Sociální služby
– poskytovány zdarma nebo za nízké poplatky potřebným lidem veřejnými nebo soukromými institucemi
Dávky sociálního zabezpečení
– zásluhové: odvozené od výdělku
– univerzální: ve stejné výši všem
– individualizované: v individuálně stanovené výši
Sociální pojištění
Úkoly sociálního pojištění
– pojištění proti rizikům
– přerozdělení důchodů: chudší nemohou platit vysoké pojištění, protože pak by museli pobírat sociální dávky, bohatí dotují chudé
Poplatky u sociálního pojištění závisí na platební schopnosti pojištěnce.
Důvody selhání dobrovolného soukromého pojištění starobních důchodů
– vysoké transakční náklady soukromých pojišťoven
– neschopnost pojistit sociální rizika
– nepříznivý výběr pojištěnců u dobrovolného pojistného
Principy systémů sociálního pojištění
– průběžné financování
o Do státního rozpočtu nebo do určitého parafiskálního fondu a jsou vypláceny dávky do výše zdrojů. Plátci a příjemci dávek se liší. Současná produktivní generace platí důchody nynějším penzistům a současné produktivní generaci zaplatí penzi jejich děti.
– fondové financování
o Každý si spoří na vlastním účtu. Uložené peníze jsou kapitalizovány a přeměněny na dávky (penze nebo jiná platba). Současná produktivní generace si spoří na vlastní penzi.
Ekonomické důsledky příspěvků na sociální zabezpečení
– příspěvky na sociální pojištění – obdoba daně daň z práce
– větší podpory v nezaměstnanosti větší nezaměstnanost
Od naší společnosti jsou firmy na prodej prověřené.
Financování zdravotnických služeb
Důvody selhání trhu zdravotnictví
– zdravotnické služby – paternalistický statek (zájem na dostatečné produkci zdravotnictví i pro chudé a na prevenci)
– čistě tržní způsob by vedl k nespravedlivému rozdělení zdravotnických služeb mezi jedinci
– produkce zdravotnických služeb přináší pozitivní externality (léčebná a preventivní péče všem zamezení nebo výskytu šíření chorob)
– informační převaha lékaře nad pacientem (neregulovaný trh by nabízel zbytečné zdravotnické služby a jiné by byly podhodnoceny)
Systémy poskytování zdravotnických služeb
– netržní způsob z daní: zdravotnické služby se platí ze státního rozpočtu, pacient se podílí na úhradě nepřímo placením daní
– polotržní způsob pomocí povinného pojistného: potenciální pacienti jsou pojištěni a platí pojistné, ze kterého stát platí zdravotnickým zařízením za spotřebované služby, na zdrojích do systému se podílí stát, pojištěnci a zaměstnavatelé
– tržní princip: služby hrazeny ze soukromých zdrojů, např. nadstandardní služby
Financování primární péče při státních intervencích
– fixní plat lékaři + motivační odměna
o větší pozornost prevenci x menší pozornost kvalitě, nezájem ošetřit více pacientů, odkazy k sekundární péči
– kapitace: fixní platba za každého registrovaného pacienta
o pozornost prevenci, tlak na kvalitu x odkazy na sekundární péči, selekce pacientů
– platba za služby: platba za každý provedený výkon
o komplexnější péče, tlak na kvalitu x růst počtu realizovaných výkonů, problém kontroly skutečného rozsahu poskytnutých služeb
– kombinace výše uvedených metod
K našim službám poskytujeme sídlo společnosti za výhodnější nabídku.
Financování nemocnice
– dohadování o celkové výši rozpočtu nemocnice
– dohadování o celkové výši rozpočtu a rozpočtu jednotlivých oddělení
– kapitace
– na diagnózu
– podle realizovaných procedur
– podle lůžkodní
– za jednotlivé služby – bodovací
