3) Přednáška: KLASIFIKACE (ČLENĚNÍ) POJIŠŤOVNICTVÍ A TERMÍNY V POJIŠŤOVNICTVÍ

KLASIFIKACE (ČLENĚNÍ) POJIŠŤOVNICTVÍ A TERMÍNY V POJIŠŤOVNICTVÍ

Na pojišťovnictví se můžeme dívat z různých pohledů.

Pojišťovnictví členíme:
• dle způsobu financování (tj. jakým způsobem probíhá tok peněz – obousměrně příjem/výdej)
• dle zákona o pojišťovnictví
• dle občanského zákoníku

Členění pojišťovnictví z hlediska:

(1) Dle způsobu financování
I. Individuální pojištění (komerční)
– částka pojistného je stanovena podle rizikovosti pojistné ochrany (rizika) nikoliv paušálně
– na budoucí závazky pojišťovna vytváří technické rezervy

II. Zdravotní pojištění (všeobecné)
– částka pojistného je stanovena všem plátcům podle stejného % z nějakého vyměřovacího základu
– vybrané pojistné je ihned přerozdělováno zdravotnickým zařízením a dalším subjektům a žádný občan tak nemá vytvořený osobní rezervní účet u žádné z pojišťoven pro budoucí potřeby

III. Sociální pojištění
a) pojištění nemocenské
b) pojištění důchodové
– částka pojistného je stanovena shodným % pro všechny plátce
– pojistné je odváděno okamžitě do státního rozpočtu a přerozdělováno, tj. žádný občan nemá ze svého pojistného vytvořen žádný rezervní fond na důchod či nemocenské dávky

IV. Penzijní připojištění se státním příspěvkem a daňovou podporou
– částku pojistného si stanoví sami plátci (100, 200, 300, 1000 Kč/měsíčně)
– penzijní fondy mají povinnost odčlenit prostředky vybrané na pojistném od svých vlastních finančních prostředků

V. Vládní návrh penzijního zaměstnaneckého pojištění

(2) Zákon o pojišťovnictví
– člení pojišťovnictví na pojistná odvětví:
a) odvětví životního pojištění
b) odvětví neživotního pojištění

(3) Občanský zákoník upravuje konkrétní smluvní vztah mezi pojišťovnou a klientem
a) pojištění majetku
b) pojištění odpovědnosti za škodu
c) pojištění osob

Sociální pojištění
viz.: Zákon č. 582/1991 Sb. ve znění č. 137/1997 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

– právo na sociální zabezpečení se zaručuje všem občanům České republiky
– zákon hovoří o organizaci provádění sociálního zabezpečení
– hovoří o důchodovém pojištění a nemocenském pojištění
– sociální pojištění by mělo pomoci překlenout období pracovní neschopnosti:
a) krátkodobá pracovní neschopnost => nemocenské pojištění
b) dlouhodobá pracovní neschopnost => starobní či invalidní, vdovský, sirotčí důchod

– je vybíráno stejným modelem pro všechny občany:
+ výše pojistného určuje vyhláška
+ plátcem pojistného je:
a) každý zaměstnanec nemocenské pojištění 1,1%
důchodové pojištění 6,5%
pojištění v nezaměstnanosti 0,4%

b) zaměstnavatel nemocenské pojištění 3,3%
důchodové pojištění 19,5%
pojištění v nezaměstnanosti 3,2%

c) OSVČ platí dohromady 8% + 26%

OSVČ není povinna platit tu část, která směřuje na nemocenské pojištění, a tím pak tudíž nemá nárok na pobírání dávek nemocenského pojištění

Zdravotní pojištění
viz.: Zákon č. 550/1991 Sb ve znění následných novel o veřejném zdravotním pojištění

– vymezuje zdravotní péči, která je hrazena z tohoto všeobecného zdravotního pojištění
– další přidružené zákony => upravují činnost všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a dalších zdravotních pojišťoven
– určují pravidla hospodaření s vybraným zdravotním pojištěním => to je odváděno na zvláštní účet, který je rozdělován zdravotnickým zařízením

pozn.: Zákon o státním rozpočtu předpokládá, že v případě výkyvu a nedostatku finančních prostředků poskytne dotaci na pokrytí případných finančních nesnází.

– kdo je pojištěn: osoby s trvalým pobytem v ČR a osoby – zaměstnanci (zahraniční) firem se sídlem v ČR (i cizí státní příslušníci)
– všeobecné zdravotní pojištění: trvá po celou dobu života (od narození až do smrti občana) nebo končí ukončením pobytu v ČR
– plátci pojistného:
a) zaměstnanci 4,5% z vyměřovacího základu
b) zaměstnavatelé 9%
c) OSVČ 13,5%
d) osoby, kteří nejsou nikde zaměstnáni – studenti, důchodci platí stát 13,5%

– co je hrazeno = pohotovostní lékařská péče, preventivní lékařská péče, léčebné přípravky, ambulantní léčba, pitva

– každý občan má právo žádat plnění při cestách do zahraničí pouze však do výše kolik by zdravotnické ošetření stálo v tuzemsku !!!
– je vhodné připojištění
– je lepší dopojistit případný rozdíl mezi tím co stojí ošetření v zahraničí a v tuzemsku

Dvě možnosti financování zdravotního pojištění:
– daňové financování zdravotnictví – např. ve Velké Británii, Švédsku, Řecku,….
– výběrem pojistného – např. v ČR, Belgii, ….
+ Ve všech vyspělých státech stoupá potřebnost a podpora zdravotního připojištění.

Penzijním připojištění se státním příspěvkem
viz.: zákon č. 42/1992 Sb. ve znění 170/1997 Sb. o penzijním pojištění se státním příspěvkem

– vymezuje penzijní připojištění se státním příspěvkem
– vyloženě naše svobodná volba
– povinností správců je shromažďování finančních příspěvků od pojištěných a od státu a vyplácet poté vybrané příspěvky
– dobrovolné smluvní pojištění fyzických osob omezené dolní věkovou hranicí 18 let
– penzijní fond může založit pouze právnická osoba s licencí k provozování penzijního fondu – tu uděluje Ministerstvo financí po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí
– vyplácí se: starobní penze, invalidní penze, výsluhová penzy, penze pro pozůstalé
– toto připojištění je v současnosti podporováno státem => proto státní podpora, kterou stát každému plátci přispívá do jeho penzijního fondu
– do roku 2000 je pojistné navíc daňově zvýhodňováno pro plátce při splnění určitých podmínek
– také zaměstnavatelé mohou svým zaměstnancům určitou částkou přispívat na platbu připojištění a poté i pro ně platí daňová úleva

Přehled pojmů individuálního pojištění vychází:

• ze Zákona o pojišťovnictví jako základní právní norma, která řeší podnikání v pojišťovnictví, upravuje činnost pojišťoven.
• z konkrétních právních vztahů jež upravuje Hlava 15 Občanského zákoníka
+ dodnes není vytvořen Zákon o pojistné smlouvě